Za dobu od zvěřejnění po denešek se nám ozvali pouze dva lidé, že ty chyby jsou strašné a nemohou se na to dívat. Děkujeme za upozornění a jsme rádi, že alespoň někdo čte naše články a ještě si najde čas nám napsat.

Co mě (Martina Lindovského) ale zaráží, je fakt, že obsah článků nechá všechny chladné a zajímá je forma. Jistě je důležitá, ale pojďme se bavit o těch věcech, které ty články sdělují, pište že je vnímáte, nebo že nestojí za nic a měli bychom se zlepšit. Komunikujte, pište své vlastní příspěvky a my je rádi zvěřejníme.

Nedávno jsme uspořádali spolu s Ostrava picture (Eliška Nováková), Cooltourem (Andrej Harmečko), Ostrava Kamera Oko (Jakub Felcman) a Starou Arénou (David Mírek) panelovou diskuzi na téma kultura v Ostravě, její nedávná historie, současnost a blízká budoucnost. Nešlo o to, že do Vivy přišlo pár věrných diváků, že to nebyla nablýskaná akce a v něčem mohla být po formální stránce lepší, ale sešli se lidé, kterým není Ostrava lhostejná, kteří jí chtějí pro její obyvatele posunout dále a rádi by si navzájem a mnoha dalším stejně smýšlejícím pomohli.

Pojďmě se tedy začít bavit o věcěch důležitých a my slibujeme, že zlepšíme gramatiku. Pojďme se tedy na další PechaKucha Night Ostrava v Cooltouru pobavit, jak kulturu vidíte vy, řekněte nám vaše nápady a připomínky. Pořád na ně čekáme, jsme tu pro vás …

… a těšíme se na společnou párty. Takře přijďte 26.5.2012 do Cooltouru, děláme to pro vás, pro Ostravu!

Doufáme ve Vaši účast v hojném počtu a nemůžeme se dočkat úžasné atmosféry, kterou umíte vytvořit jen a jen Vy všichni dohromady, přátelé!

Sledujte web a facebook, brzy přineseme ještě více informací.

Jednou z nich je třeba Lucie Koldová, mladá a úspěšná absolventka VŠUP v současnosti působící v Paříží. Obstála v obrovské konkurenci, která se v zaraníčí navíc násobí asbírá jednu nominaci Czech Grand Design za druhou. Ani při své zahraniční tvorbě nezapomíná na své kořeny a využívá tradiční české produkty, jako například české sklo. Krom jejího umu si asi všihni (zejména muži) všimnou, že i Pan Bůh je zřejmě dobrý designér.

Nedávno také získal právo označovat své výrobky prestižní červenou tečkou (prestižní designerské ceny Red Dot) Petr Novague. Po mnoha kvalitních, mnohdy téměř oceněných produktech se mu nyní podařilo s hliníkovou židlí Edge vyhrát cenu z nejcennějších. Najednou všichni vědí, že když si vychutnávají Budějovický budvar tak z Petrových sklenic, někteří vyvolení se plaví na lodích sestrojených dle jeho kreseb a někteří vyvolení se budou vozit v atumobilech, které jsou žatím jen jeho koncepty pro Škodu a Porsche.

Oba výše jmenované možná někdy uvidíte na PechaKucha Night v Coimbře. Možná trapný oslí můstek k faktu, že v Coimbře pořádá PechaKucha Night česká grafička Dominika Gorecká. Z modelu a smyslu tamější PechaKucha sálá obrovský respekt a to jen zprostředkovaně díky fotografiím a videozáznamům.

Co je ale opravdu dost pravděpodobné, že všechny tři a mnohé další uvidíte na jedné z dalších PechaKucha Night Ostrava. Googlete, ať víte o koho jde, popřípadě se spokojte s touto ochutnávkou a dále se nechejte jen překvapit.

Díky Miloši Formanovi se tak trochu zapomnělo na oslavu narozenim jiného a neméně důležitého, legendárního a kultovního režiséra – Jiřího Menzela. Když se zamyslíme a projdeme si tvorbu, těžko pohledat vyrovnanější a zřetelněji charakteristickou tvorbu tohoto režisér jevíce ovlivněného poetikou Bohumila Hrabala. Kdo dokáže tak věrně intimní pocity a emoce přenést na filmové plátno a mnohdy jen obrazem beze slov. Ani tady železná opona nezabránila cestě  jednoho filomvého Oscara do ČSSR a téměř druhého o 19 let později.

Snad se někdy zlatá léta českého filmu vrátí … nebo jsou stále tady?

Určitě se shodneme, že ve všech níže uvedených článcích na webu PKNO jde vycítit zaujatost Otravou, vyzdvihování její důležitosti a upozorňování na průsečíky její historie s historí nadregionální. Čím dál více se mezi ostravany (zejména mladými) objevují stejné tendence o hlubší poznání a pochopení města – jeho sociální oblasti, kulturní a kdo ví jaké další. Možná je to novodobé ostravské obrození. Všichni tito lidé směřují možná k tomu, aby pro Ostravu v budoucnu něco udělali, aby pomohli využít její potenciál. Pesimista si řekne, že co z toho „hnusu“ mám jako vymyslet. Ale i Elvis se díky svému „obrnovému tanci“ stal slavným.

Všichni tihle mladí lidé potřebují i své vzory,většinou starší a zkušenější – moudřejší. Kam tímto článek míří? Díky Bohu za takové lidi,kteří jsou našimi vzory. Díky Bohu za tým okolo paní Zlaty Holušové, díky Bohu za tým okolo pana Jana Světlíka a za vizi, kterou tomuto týmu pan Světlík předává.díky Bohu za pana Jířího Jůzu, který dělá v GVUO divy, díky Bohu ostravským divadlům, že se rozhodly jít cestou, jakou kráčejí …

Narážím tím samozřejmě nejen na Colours Of Ostrava, oblast Dolních Vítkovic, bohulibou činnost pana Světlíka v oblasti umění – nákup Kupkových děl ve spolupráci s paní Medou Mládkovou.

Nezapomínejme na tyhle činny a nechejme se inspirovat …

Dalším jmémen, které je aktuální, je Leoš Janáček, Světoběžník, kterému aplaudovali v New Yorku, Berlíně a mnoha dalších světových městech a když zůstaneme doma, tak například Brno mu vděčí, že tamní studenti mohou studovat na konzervatoři (kterou založil). Pravda, že Ostrava je bohužel spjata s Janáčkovou smrtí, neb se stala místem jeho posledního výdechu, ale rozhodně patří do rodného kraje, který ovlinil Janáčkovu tvorbu a kam se vždy rád vracel.

Proč je Leoš Janáček aktuální? Protože je tohle pozvánka na zítřejší diskuzi o tomto velikánovi. A dozvíte se třeba něco o múzách a neřestech skladatele.Takže v úterý 10.1. 2012 v 18:00 ve Fiducii Janáček – divoký panáček/co by tomu řekl Leoš!?/ v diskuzi Miloše Štědroně a Radovana Lipuse (netřeba představovat – googlete :))

Tento „husarský kousek“ organizátoři ostravské PechaKucha kladou velmi vysoko, protože tímto dokazují, že zaryté kliché o spolupráci kulturních subjektů s veřejnou správou nemusí vždy platit a Ostrava ve své podstatě ukázala, jak moderním, hravým a inovativním městem umí být. Jedinou daň, kterou si tato specialitka vybrala, byla omezená kapacita, přesto věříme i nadále v přízeň všech, kteří se na akci nedostali a věříme v dobré reference těch, kteří to štěstí naopak měli.

Tentokrát vystoupila na naši akci nejen obvyklá „směska“ prezentujících, kteří zastupovali obory jako průmyslový design, módní design, architekturu a urbanismus, fotografii, výtvarné umění a v duchu minulé PechaKucha v Dole Michal opět jeden zástupce občanské iniciativy, ale také velmi ceněný filmový host. Jmenovitě to znamená, že jsme měli tu čest vidět například zakladatele velmi úspěšné společnosti mmcité na výrobu městského mobiliáře pana Davida Kráska, mladého umělce z Brna Petra Duba, nadějného a už nyní úspěšného fotografa Petra Wilerta a režiséra filmu Alois Nebel Tomáše Luňáka.

Hlouběji poznat nejen tyto prezentující jste měli na obvyklé afterparty a komu se to nepovedlo, dáváme mu tuto možnost na odkazech, které figurují u každého jména v našem archivu, kde také naleznete odkaz na fotogalerii.

Další PechaKucha je už ve stádiu příprav. Pokud se chcete pravidelně dozvídat více o přípravách a novinkách, nezapomeňte se na tomto webu přihlásit k odebírání newsletteru.

Doufáme, že se na PKNO#7 těšíte minimálně tak jako my!

Člověk by si řekl, že v Ostravě těžko pohledat. Příliš jedoduchý pohled. Lidské myšlení má tendenci v uspěchané době zjednodušeně spadat do pozice „tady a teď“. Jinými slovy hvězdou je ten, kdo je aktuálně nejvíc slyšet a vidět. Když se podíváme do souvislostí, do hloubky, tak i Ostrava se má čím chlubit a také to prezentuje.

Důkazem budiž pamětní deska režiséra Karla Reisze, který své dětství prožil v Ostravě a jakožto wintonovo dítě se dostal do Velké Británie, kde se v dospělosti stal zakladatelem moderního britského filmu. BBC tak v Ostravě netočí jen kontroverzní dokument o znečištěném ovzduší (díky za něj), ale také dokument o životě právě Karla Reisze a Ostrava má díky tomu hned jiné kulturní světlo. Važme si Karla Reisze a pořádejme promítání jeho filmů!

Případ dvě je Paul Hindemith. Na svou dobu světoběžník a hlavně známý německý operní skladatel 20. století, který do Ostravy několikrát zavítal a netajil se velikými sympatiemi. Díky moudrým osobám v Národním divadle Moravskoslezském se toto genius loci přepsané do not a textu v podobě opery Cardillac dostalo do repertoáru divadla na tuto sezónu. A všimli si toho „až“ v Praze, protože stále pokračuje projekt „Ostrava v Praze“. Kdo chce nasát atmosféru, jakou nasával právě Paul Hindemith a doufat, že jej také políbí múza, může tak zkusit v hospodě U Rady, kde má skladatel také svou pamětní desku (protože si rád pochutnával na Plzeňském pivě – jaká ironie díky EHMK 2015).

A jestli má někdo námítku, že tohle bylo a co je teď, tak poblahopřejme panu Nohavicovi za cenu Premio Tenco 2011.